Hned na začátku řeknu : Ano. Jde to. Ale zároveň říkám, že kontrolované pití je na psychiku mnohem horší než abstinence. Když sám sobě řeknu, už nikdy, a překonám krizové období, tak nepiji po zbytek života. Pokud piji tzv kontrolovaně, tak musím dodržovat pravidla. A dodržování pravidel jde alkoholikovi velmi špatně. Protože nemá vůli. Nemá sebekontrolu.
Proč lékaři tvrdí, že kontrolovat piti nejde? Protože lékař nesmí dát alkoholikovi žádnou šanci. Kontrolované pití je šance pro tělo na alkohol. A pokud jste v léčbě a dostanete šanci na poloviční léčbu, tak odmítnete konečné řešení. V tomto bodě souhlasím s lékaři.
Nesouhlasím s tím, že to nejde. Že to nemůže fungovat. Každý jsme jednotlivec, ego, určované rodinnými, sociálními, ekonomickými podmínkami. Závislost na alkoholu je následek, ne příčina. Alkohol není příčina. Ale tohle dilema příčiny a následku teď vynecháme.
Tři měsíce. Tři měsíce pobytu v inkubátoru vás ze závislosti nevyléčí. Teprve venku se ukáže, zda ten pobyt k něčemu byl. Tři měsíce jsou k tomu, aby se moje tělo vyčistilo od alkoholu. Abych dostal informace o následcích pití. Zdravotních a sociálních. Abych se zamyslel sám nad sebou a nad svým dosavadním životem. Abych si uvědomil, že se léčím sám pro sebe a ne pro někoho jiného. To je hlavní bod, který si musím uvědomit. Léčím se pro sebe. Když budu v pořádku já, bude v pořádku vše kolem mne.
Lze kontrolovat pití? Ano, jde to. Někdy to nejde přestat ze dne na den, ani po třech měsících. Tak si stanovím pravidla, pro kontrolovane piti. A TY NESMÍM PORUŠIT. A tady přistupuje do reality okolí. Mám ještě rodinu? Jsem rozvedený? Jsem v dluzích? Jsem bez práce? Atd. Než to řešit, není lepší se opít?
Alkohol. Alkohol není had, jak mi říkali. Alkohol je drak. Jeho hlavy nezpočítáš. Každá hlava je nějaký nevyřešený problém. Problém, před kterým jsem utekl. Můžu utéci před tělem? Ne. Můžu utéci před hlavou? Ano, můžu. Tím, že ji nevyřeším. Že se bojím jejího vyřešení. Uteču do těla, do alkoholu.
Ale co když tu hlavu setnu. Vyřeším ten problém. Pocítím velkou úlevu. Můžu si dát skleničku na oslavu vïtězství? Ano, můžu. Protože jsem šťasten, jsem rád, setnul jsem hlavu, zlikvidoval jsem problém. Piji Pa radost, ne na žal.
A když piji na radost, vím, kdy přestat. Proč? Protože vím, že mne čeká souboj s další hlavou draka. Souboj, který bude možná mnohem těžší, než ten, který jsem právě podstoupil. Ale vstávám, podstoupil jsem první souboj s problémem a zvítězil jsem. Vstávám, bude to dlouhá cesta. Ale vím, že nemůžu bojovat na vícero frontách. To mne zničí. Proto uspokojím tělo a jdu a setínám hlavy. A má abstinence se prodlužuje. Nemám důvod pít. Setnu hlavu, napiji se na vítězství a jdu dál. A tam musím přijít střízlivý. Přijít opilý, tak prohraji. Když přijdu střízlivý, tak vyhraji. Protože mám vůli. Mám vnitřní sílu, kterou nikdo a nic nepřemůže.
Nepřipomíná vám to něco? Ano. Příběhy z Bible. Příběhy z pohádek. Příběhy z bájí. Jen ten, kdo může ztratit jen svůj život, sama sebe, vždy vítězí. A tak vítězím i já. Setnu hlavu. Dám tělu, které nepotřebuji, a jdu setnout další hlavu. Okamžik za okamžikem. Den za dnem........