Svoboda slova a vzájemné scházení se
Člověk na základě vnějších okolností má myšlenky. Utváří si názor a ten chce někomu sdělit. A pokud se najde více lidí s podobným názorem, tak se chtějí setkat. Můžou být dva, pět nebo milion. Na tom není nic špatného. Je přeci svoboda slova a shromažďování se. Dva se sejdou doma, pět na pikniku, milion na náměstí. A můžou se vyjadřovat k čemukoliv a tedy i k politice. A jestliźe se k něčemu vyjadřují, mohou mít i nějaké požadavky na řešení těchto problémů.
Občanská společnost. Po převratu v roce 89 jsme chtěli budovat občanskou společnost. Jenže lid šel poctivě a usilovně pracovat a umožnil tak, aby se k moci dostali vyžírkové. Lidé, kteří chtěli rychle a bez práce zbohatnout. A to se jim povedlo. A obyčejný člověk seděl doma a nadával. Už ani nechodil nadávat do hospody, protože je lepší koupit si dva litry piva v plastu a vypít si ho doma, než platit tu samou cenu za půl litru piva v hospodě. A vládnoucí elita sama sobě zatleskala, jak se jim podařilo dostat lidi z hospod, kde by mohli vést protistátní řeči. To není o boji proti alkoholismu. To je likvidace potenciálních revolucionářů. Každý režim se takové lidi snaží eliminovat.
Přešlo třicet let a ze svobodné společnosti zbylo pouze : , , Dej nám svůj hlas ve volbách a pak 4 roky drž hubu. " Politické strany za tu dobu rozdaly bohatství republiky sami sobě a svým známým. A když neměly lidu co nabídnout, přišli se svou vizí návratu k občanské společnosti oligarchové, milionáři. A lid jim jen za koblihu začal lízat nohy. Dal jim svůj hlas ve volbách a pak zase zalezl k plastové flašce. Jenže myšlenka, že oligarchové, jelikož už mají dost bohatství už nebudou chtít víc, brzy vzala za své. Mně pecen, lidu drobky. Tak nám vládnou.
Jenže doba se změnila. A změnili se i lidé. Ne ti, co sedí doma u plastu, ale nová generace. Generace, která komunikuje přes sítě a tak své myšlenky a názory rychleji a rychleji šíří vesmírem. A přijde změna. Změna jako v roce 89. Nová generace se zvedne od počítačů na stole a je ochotna vyjít ven a veřejně hlásat své myšlenky a názory. Ze dvou je pět, deset, sto, milion. Máme přeci právo sdělovat veřejně své názory všem ostatním. To je svoboda slova a svoboda shromažďování. Jenže,co dál?
A tady se stávající politici i politologové, podle mně, pletou. Lid, napříč celou společností vyšel na veřejnost, aby politikům něco sdělil. Jsem, toho názoru, že nemají ambice založit politickou stranu jako jeden frustrovaný učitel. A založením politické strany by popřeli své poslání. Svobodně a veřejně vyjádřit svůj názor. Vždyť to od roku 89 posloucháme pořád. A když se to stane, tak je osočujeme, div že na ně nepošleme pendreky.
Kde jste,vy zamindrákovaná opozice? Na ulici je vám nabídnuta síla mládí, síla ničím nezatíženého mládí, které chce změnu. Sami na to nemají. Přeci jenom by politik už měl mít nějaké zkušenosti. Dostat ze dne na den nahoru může být cestou do pekla. To už některé strany poznaly. Přišly, pobyly a zmizely. Myslet si, že může existovat občanská společnost bez politických stran, je ke smíchu. Když se nebudou nazývat politickou stranou, tak to bude hnutí, skupina. A myslet si, že v zemi můžeme volit jednotlivce, je taky ke smíchu. Za každým jednotlivcem někdo stojí.
Vážené politické strany. Přichází nová generace obyvatelstva a vy stále spíte. Pořád lpíte na minulosti, na tradicích, na starých voličích ( nemyslím to hanlivě). Musíte se změnit. Ne jen změnit hlavu, je třeba změnit tělo. A s novým tělem přijmout za své nové myšlenky pro nového dnešního člověka. Zatím jste mu nic nenabídly. Každá změna bolí. Ale je lepší bolestný přerod než bytí v zapomnění. A takových stran už máme ve své historii taky dost.
Jsem rád za ty shromáždění, i když vyhrát se má ve volbách. Ale proč bychom svůj názor měli prezentovat jen v období těsně před volbami? O tom je občanska společnost. Kdykoliv, když cítím potřebu se vyslovit, tak jít ven a křičet. Občanská společnost není o volbách. Je to o každodenním životě. Soukromém, ale i veřejném. Ono, napsat něco ve skrytu domu na internet, je pohodlné. Ale vyjít ven na tržiště a tam veřejně a nahlas vyjádřit názor, je o něčem jiném. To je o osobní odvaze. Nebát se, vstát a jít.
Petr Šimík
Brexit je jedna bitva, válka začíná
Evropa a její osud je dost problematický. A zánik Evropské unie je cesta špatným směrem. Pokud se rozdělíme na pidistátečky jen kvůli národnostnímu egu, je to špatně. Pořád jsme neprozřeli a spíme.
Petr Šimík
Hrdost nebo pýcha
Hrdost. Pýcha. Dvě vlastnosti, kterých se člověk zřejmě nikdy nezbaví. Obě jsou založené na stejném pocitu, ale zatímco hrdost nás může posunout dál, tak pýcha předchází pád.
Petr Šimík
Dějiny lidstva
Dějiny lidstva nebyly, nejsou a nikdy nebudou dějinami Židovského národa. Den Obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti je špatně nastavený už jen dle názvu.
Petr Šimík
O antisemitismu
Židé nemají právo si stěžovat. Už tak jsou protěžováni. Aneb má odpověď panu Altmanovi na údajně nový holocaust. A jiným, kteří se tímto tématem zabývají.
Petr Šimík
AD ,, Chvála nerovnosti'' od pana Hinka
Nesouhlasím s tímhle hodnocením. V podstatě jen potvrzuje myšlení bílého evropana o nadřazenosti určité skupiny lidí. Jenže tahle planeta je zde pro všechny k užitku.
Petr Šimík
O Boží lásce
Máme tady nový rok. Rok 2020. Opět se stane hodně věcí. Dobrých i zlých. Jak pro koho. Vždy to záleží na vyhodnocení každého jednotlivce. Promluvme si tedy o hodně frekventovaném pojmu. O Boží lásce.
Petr Šimík
Člověk. Lidstvo. Vesmír.
Proč měnit názor, když vím, že je správný. Ostatní s tím nemusí souhlasit. Je to jejich právo. Vždyť to , prý, dělá i náš pan prezident. Nemění názor. Prý. Tím se nebudu teď zabývat.
Petr Šimík
Vždy to bude smrt.
,, Mám si sednout na prdel a čekat na smrt nebo mám sestrojit vesmírný koráb a letět vstříc smrti?" pane Laitmane
Petr Šimík
Jsem mučedník. A jsem i terorista.
Ten, kdo je pro nás mučedník, je pro druhé terorista. A ten, kdo je pro nás terorista, je pro ty druhé mučedník. Zamyslete se nad tím a uzříte, že žádné posvěcené násilí nic neřeší.
Petr Šimík
Krása ticha
31.prosinec. Silvestr. Poslední den roku. Den oslav. Den nezměrné radosti, veselí, pití, střílení petard a rachejtlí. Silvestr. Těším se vůbec?
Petr Šimík
Jaký byl? a Jaký bude?
Ani dobrý. Ani zlý. To platí o tom končícím i o tom nastávajícím. O čem to mluvím? Vždyť to víme. Rok letošní a rok příští.
Petr Šimík
Spalme všechny svaté knihy
Bůh je pouze jeden. Jedinný a jedinečný. Je pouze jeden pro všechny bez vyjímky. Bez rozdilu rasy, práce, majetku, náboženství atd. Je jen jeden.
Petr Šimík
Bůh není
Jsou jen pravidla života a schováváme to za ten pojem. Za to jméno Bůh. Když nám pravidla správného života řekne fyzická osoba, tak je zavrhneme.
Petr Šimík
Můj Vánoční příběh
Každý člověk během svého života prožije ten Svůj Vánoční příběh. Zde je ten Můj. Skutečně se Mi stal, i když jsem ho v reáliích upravil. Pro ochranu ostatních účastníků.
Petr Šimík
Proč nemám rád vánoční období
A proč By dárky neměl nosit ani Ježíšek, ani Santa Claus, ani děda Mráz. Tradiční a netradiční Vánoce. Tak už to tu máme zas. Ten souboj klidu a pohody proti nervydrásající honičce a psychickému teroru.
Petr Šimík
Recyklace všeho
Vše se neustále recykluje. Od vesmíru po buňku. A s tím i vše, co je mezi tím. Jenže lidé si to stále nedokážou připustit. A tak vytvářejí problémy tam, jde vůbec nejsou. Takže trochu navážu na článek Trávu nebo maso?
Petr Šimík
Tak nám zvolili prezidenta.
Ano?A koho? No, jméno nevím. Ale je to největší křikloun. Opravdu? A kolik mu naměřili decibelů? To nevím. Ale vysílají ho všechny televize světa.
Petr Šimík
Nová nemocnice Zlín? ANO!!!!!
Nejsem příznivcem strany ANO, ale tenhle nadpis je výstižný a trefný. Tradice a změna. To nesouvisí s panem Čunkem. A jsem si jist, že pan Baťa, podle toho, co o něm říkají mí kamarádi, kteří se s ním setkali, by s tím souhlasil.
Petr Šimík
Trávu nebo maso?
V podstatě je to jedno. Maso je recyklací trávy. Když já sním trávu, co se z ní stane? Mé tělo, mé maso. A co se z mého masa stane po mé smrti? Tráva. A tak pořád dokola. Jedna recyklace za druhou.
Petr Šimík
Sparta nebo Řecko?
Svaly nebo mozek? O tom je život vždycky. Řecko ve škole prohrává, ale v životě? Tam vždy vyhraje. Proč? Jednoduše. Umí se schovat.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 87
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 496x