Volby skončily. Zapomeňte.
Volby do EU jsou za námi. Teď vše utichne, protože v parlamentu začne boj o posty a tím i o vliv a o peníze.
Co ukázaly volby? Jaké je skutečné postavení EU v současnosti?
Odpověď je jednoduchá. EU je ve stavu klinické smrti. Krásný záměr o společném mírovém soužití v Evropě tvrdě narazil na ekonomické zájmy jednotlivých zemí. V čele států jsou sice většinou tzv. proevropští politici. Tito lidé však nejdou do Evropy žít v jednotě se všemi v dobrém i zlém, ale jdou s úsměvem na tváři s myšlenkou : Urvat co se dá. V mnohém to připomíná situaci, kdy všichni chceme novou dálnici, ale kdekoliv jinde jen ne kolem mého domu. Chceme pouze výhody. Nechceme nic obětovat pro ještě lepší budoucnost. Jenže bez bolesti není radosti.
Evropané tvrdě pracovali na své vizi Ráje. A teď se cítí být Bohem. Bůh 6 dnů tvořil a sedmý den odpočíval. A Evropané teď již chtějí jen odpočívat a užívat si. Ať za ně pracují přistěhovalci či roboti. Vždyť už pracovali dost. A zde začíná kolaps civilizace. Zbudovat něco je dřina. Jenže udržet to je mnohem tvrdší.
Volby do evropského parlamentu jednoznačně ukázaly, že Evropě chybí nový skutečný evropský vizionář. Současní politici jen zastupují zájmy jednotlivých zemí. O tom byla předvolební debata. Jen o tom, co chceme. Nikdo neřekl, co jsme ochotni pro jednotnou Evropu obětovat. V Evropě by měla vzniknout celoevropská politická strana. Napříč všemi zůčastněnými zeměmi. Strana, která bude zastupovat evropana z kterékoliv země. A to chce skutečně člověka vizionáře. Jenže ten tu zatím není. A tak se chováme jako supi, kteří se slétli na kořist zvanou EU. Všechno dobré pro tu mou Zemi. A všechno to, co mi nevyhovuje, těm ostatním.
EU lze také nazvat manželstvím na zkoušku. V každém manželství musíte dělat i věci, které jsou Vám nepříjemné, ale pro společný život jsou nutné. Na počátku byly růžové optimistické brýle. Pak přišly ty černé, realistické. A život v realitě každodenních starostí obyvatelé Evropy nezvládají. A tak hledají opět útočiště ve vězení jednotlivých států a zakrývají se vlajkami svých zemí a s radostí křičí něco o národní hrdosti. Tahle země patří nám. Nikomu ji nedáme. A budeme se rvát do posledního muže. A opět postavíme na hranici ploty z ostnatého drátu.
Když jsme v listopadu 1989 všichni volali: Kdo, když ne my, znělo to krásně. V jednotě je síla. Jenže pak jsme se za to MY schovali a říkáme: Ať to udělá ON. A proto je třeba to zvolání změnit. Ne, Kdo, když ne MY, ale Kdo, když ne JÁ.
A o tom je i budoucnost Evropského společenství. Zrušení hranic, jednotná evropská vláda, jednotné daně, jednotná armáda, jednotná policie. Ano, je to politický systém USA. Ale jedině tak, lze dosáhnout jednoty různých národů. Federace evropských států. Neříkám národů, protože příslušnost k národu a národní stát vymezený čarou na zemi jsou rozdílné pojmy.
Děkuji
S pozdravem
Petr
Petr Šimík
Brexit je jedna bitva, válka začíná
Evropa a její osud je dost problematický. A zánik Evropské unie je cesta špatným směrem. Pokud se rozdělíme na pidistátečky jen kvůli národnostnímu egu, je to špatně. Pořád jsme neprozřeli a spíme.
Petr Šimík
Hrdost nebo pýcha
Hrdost. Pýcha. Dvě vlastnosti, kterých se člověk zřejmě nikdy nezbaví. Obě jsou založené na stejném pocitu, ale zatímco hrdost nás může posunout dál, tak pýcha předchází pád.
Petr Šimík
Dějiny lidstva
Dějiny lidstva nebyly, nejsou a nikdy nebudou dějinami Židovského národa. Den Obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti je špatně nastavený už jen dle názvu.
Petr Šimík
O antisemitismu
Židé nemají právo si stěžovat. Už tak jsou protěžováni. Aneb má odpověď panu Altmanovi na údajně nový holocaust. A jiným, kteří se tímto tématem zabývají.
Petr Šimík
AD ,, Chvála nerovnosti'' od pana Hinka
Nesouhlasím s tímhle hodnocením. V podstatě jen potvrzuje myšlení bílého evropana o nadřazenosti určité skupiny lidí. Jenže tahle planeta je zde pro všechny k užitku.
Petr Šimík
O Boží lásce
Máme tady nový rok. Rok 2020. Opět se stane hodně věcí. Dobrých i zlých. Jak pro koho. Vždy to záleží na vyhodnocení každého jednotlivce. Promluvme si tedy o hodně frekventovaném pojmu. O Boží lásce.
Petr Šimík
Člověk. Lidstvo. Vesmír.
Proč měnit názor, když vím, že je správný. Ostatní s tím nemusí souhlasit. Je to jejich právo. Vždyť to , prý, dělá i náš pan prezident. Nemění názor. Prý. Tím se nebudu teď zabývat.
Petr Šimík
Vždy to bude smrt.
,, Mám si sednout na prdel a čekat na smrt nebo mám sestrojit vesmírný koráb a letět vstříc smrti?" pane Laitmane
Petr Šimík
Jsem mučedník. A jsem i terorista.
Ten, kdo je pro nás mučedník, je pro druhé terorista. A ten, kdo je pro nás terorista, je pro ty druhé mučedník. Zamyslete se nad tím a uzříte, že žádné posvěcené násilí nic neřeší.
Petr Šimík
Krása ticha
31.prosinec. Silvestr. Poslední den roku. Den oslav. Den nezměrné radosti, veselí, pití, střílení petard a rachejtlí. Silvestr. Těším se vůbec?
Petr Šimík
Jaký byl? a Jaký bude?
Ani dobrý. Ani zlý. To platí o tom končícím i o tom nastávajícím. O čem to mluvím? Vždyť to víme. Rok letošní a rok příští.
Petr Šimík
Spalme všechny svaté knihy
Bůh je pouze jeden. Jedinný a jedinečný. Je pouze jeden pro všechny bez vyjímky. Bez rozdilu rasy, práce, majetku, náboženství atd. Je jen jeden.
Petr Šimík
Bůh není
Jsou jen pravidla života a schováváme to za ten pojem. Za to jméno Bůh. Když nám pravidla správného života řekne fyzická osoba, tak je zavrhneme.
Petr Šimík
Můj Vánoční příběh
Každý člověk během svého života prožije ten Svůj Vánoční příběh. Zde je ten Můj. Skutečně se Mi stal, i když jsem ho v reáliích upravil. Pro ochranu ostatních účastníků.
Petr Šimík
Proč nemám rád vánoční období
A proč By dárky neměl nosit ani Ježíšek, ani Santa Claus, ani děda Mráz. Tradiční a netradiční Vánoce. Tak už to tu máme zas. Ten souboj klidu a pohody proti nervydrásající honičce a psychickému teroru.
Petr Šimík
Recyklace všeho
Vše se neustále recykluje. Od vesmíru po buňku. A s tím i vše, co je mezi tím. Jenže lidé si to stále nedokážou připustit. A tak vytvářejí problémy tam, jde vůbec nejsou. Takže trochu navážu na článek Trávu nebo maso?
Petr Šimík
Tak nám zvolili prezidenta.
Ano?A koho? No, jméno nevím. Ale je to největší křikloun. Opravdu? A kolik mu naměřili decibelů? To nevím. Ale vysílají ho všechny televize světa.
Petr Šimík
Nová nemocnice Zlín? ANO!!!!!
Nejsem příznivcem strany ANO, ale tenhle nadpis je výstižný a trefný. Tradice a změna. To nesouvisí s panem Čunkem. A jsem si jist, že pan Baťa, podle toho, co o něm říkají mí kamarádi, kteří se s ním setkali, by s tím souhlasil.
Petr Šimík
Trávu nebo maso?
V podstatě je to jedno. Maso je recyklací trávy. Když já sním trávu, co se z ní stane? Mé tělo, mé maso. A co se z mého masa stane po mé smrti? Tráva. A tak pořád dokola. Jedna recyklace za druhou.
Petr Šimík
Sparta nebo Řecko?
Svaly nebo mozek? O tom je život vždycky. Řecko ve škole prohrává, ale v životě? Tam vždy vyhraje. Proč? Jednoduše. Umí se schovat.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 87
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 496x