Kontrolované pití

20. 10. 2019 13:50:20
Než se pustím do pokračování tématu mé alkoholové závislosti, vidím potřebu rozebrat další fenomén, kontrolované pití. Jde to? Nejde to? Proč se o tom veřejně nemluví? Proč jen slyšíme : Nesmím se napít!!! Už ani kapku!!!!

Hned na začátku řeknu : Ano. Jde to. Ale zároveň říkám, že kontrolované pití je na psychiku mnohem horší než abstinence. Když sám sobě řeknu, už nikdy, a překonám krizové období, tak nepiji po zbytek života. Pokud piji tzv kontrolovaně, tak musím dodržovat pravidla. A dodržování pravidel jde alkoholikovi velmi špatně. Protože nemá vůli. Nemá sebekontrolu.

Proč lékaři tvrdí, že kontrolovat piti nejde? Protože lékař nesmí dát alkoholikovi žádnou šanci. Kontrolované pití je šance pro tělo na alkohol. A pokud jste v léčbě a dostanete šanci na poloviční léčbu, tak odmítnete konečné řešení. V tomto bodě souhlasím s lékaři.

Nesouhlasím s tím, že to nejde. Že to nemůže fungovat. Každý jsme jednotlivec, ego, určované rodinnými, sociálními, ekonomickými podmínkami. Závislost na alkoholu je následek, ne příčina. Alkohol není příčina. Ale tohle dilema příčiny a následku teď vynecháme.

Tři měsíce. Tři měsíce pobytu v inkubátoru vás ze závislosti nevyléčí. Teprve venku se ukáže, zda ten pobyt k něčemu byl. Tři měsíce jsou k tomu, aby se moje tělo vyčistilo od alkoholu. Abych dostal informace o následcích pití. Zdravotních a sociálních. Abych se zamyslel sám nad sebou a nad svým dosavadním životem. Abych si uvědomil, že se léčím sám pro sebe a ne pro někoho jiného. To je hlavní bod, který si musím uvědomit. Léčím se pro sebe. Když budu v pořádku já, bude v pořádku vše kolem mne.

Lze kontrolovat pití? Ano, jde to. Někdy to nejde přestat ze dne na den, ani po třech měsících. Tak si stanovím pravidla, pro kontrolovane piti. A TY NESMÍM PORUŠIT. A tady přistupuje do reality okolí. Mám ještě rodinu? Jsem rozvedený? Jsem v dluzích? Jsem bez práce? Atd. Než to řešit, není lepší se opít?

Alkohol. Alkohol není had, jak mi říkali. Alkohol je drak. Jeho hlavy nezpočítáš. Každá hlava je nějaký nevyřešený problém. Problém, před kterým jsem utekl. Můžu utéci před tělem? Ne. Můžu utéci před hlavou? Ano, můžu. Tím, že ji nevyřeším. Že se bojím jejího vyřešení. Uteču do těla, do alkoholu.

Ale co když tu hlavu setnu. Vyřeším ten problém. Pocítím velkou úlevu. Můžu si dát skleničku na oslavu vïtězství? Ano, můžu. Protože jsem šťasten, jsem rád, setnul jsem hlavu, zlikvidoval jsem problém. Piji Pa radost, ne na žal.

A když piji na radost, vím, kdy přestat. Proč? Protože vím, že mne čeká souboj s další hlavou draka. Souboj, který bude možná mnohem těžší, než ten, který jsem právě podstoupil. Ale vstávám, podstoupil jsem první souboj s problémem a zvítězil jsem. Vstávám, bude to dlouhá cesta. Ale vím, že nemůžu bojovat na vícero frontách. To mne zničí. Proto uspokojím tělo a jdu a setínám hlavy. A má abstinence se prodlužuje. Nemám důvod pít. Setnu hlavu, napiji se na vítězství a jdu dál. A tam musím přijít střízlivý. Přijít opilý, tak prohraji. Když přijdu střízlivý, tak vyhraji. Protože mám vůli. Mám vnitřní sílu, kterou nikdo a nic nepřemůže.

Nepřipomíná vám to něco? Ano. Příběhy z Bible. Příběhy z pohádek. Příběhy z bájí. Jen ten, kdo může ztratit jen svůj život, sama sebe, vždy vítězí. A tak vítězím i já. Setnu hlavu. Dám tělu, které nepotřebuji, a jdu setnout další hlavu. Okamžik za okamžikem. Den za dnem........

Autor: Petr Šimík | neděle 20.10.2019 13:50 | karma článku: 14.70 | přečteno: 629x

Další články blogera

Petr Šimík

Spirituální krize IV

Myšlenky. Pocity. Hlasy. Vidiny. Co je vůbec psychospirituální krize? Už jsem zase vzhůru. Nevyspaný. Unavený. Hlava plná řítících se myšlenek. Snahy o meditaci nepomáhajî. Jak to zpracovat? Jak to přežít?

11.11.2019 v 5:29 | Karma článku: 4.79 | Přečteno: 81 | Diskuse

Petr Šimík

Spirituální krize III

Jsem v euforii. Pocit Mesiáše. Živé sny. Setkání s anděly. Jsem blázen nebo normální človék? Astrální cestování? Přelud nebo skutečnost?

10.11.2019 v 22:35 | Karma článku: 4.32 | Přečteno: 77 | Diskuse

Petr Šimík

Úsměvy či pláč smutného alkoholika

Aneb Normální je nepít. ČT v rámci spolupráce s ministerstvem zdravotnictví připravila reklamní projekt Normální je nepít v rámci boje proti požívání alkoholu. Vrcholem bylo uvedení filmu Josefa Formánka Úsměvy smutných mužů.

9.11.2019 v 18:54 | Karma článku: 17.24 | Přečteno: 709 | Diskuse

Petr Šimík

Spirituální krize II

Budu pokračovat v minulém článku, ale vzhledem k obsáhlosti, zredukuji. Jinak by z toho bylo hodně článků. Budu se snažit vystihnout podstatu věci. A podstatu mého následujícího šílenství.

3.11.2019 v 8:46 | Karma článku: 6.29 | Přečteno: 145 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Bohunka Jakubcová

G. D. P. R. druhá fáze (krátkopovídka)

Otevřela dveře po čtvrtém zazvonění. "Dobrý den," stáli tam dva policisté. Bez dotazu ukázali placku. V levé ruce každý svíral předpisový šátek. "Dobrý den." odpověděla. Věděla proč přišli..., ale přece se nevzdá tak lehce.

15.11.2019 v 17:08 | Karma článku: 5.96 | Přečteno: 118 | Diskuse

Aleš Szabó

Zázrak, našel se lék na omládnutí!!!!

Už v dávných dobách se vymýšlely elixíry mládí, šarlatáni, lazebníci, badatelé a ono pořád nic. Vystihuje to scénka z filmu Císařův pekař - Pekařův císař. "Omládli jsme omládli Ó adonai". Dnes? Dnes stačí jeden psycholog. Nevěříte?

15.11.2019 v 16:05 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 194 | Diskuse

Beata Krusic

Sebepoškozování i sebevražda za lidskou zpověď

Je opravdu gender aktivista, psycholog Jiří Procházka, tak "zbytečným člověkem", jak jsem se dočetla v jedné diskuzi, kde se hovořilo na téma významu boje gender aktivistů ve věcech prosazování lidských práv LGBT ve společnosti?

15.11.2019 v 9:24 | Karma článku: 6.40 | Přečteno: 362 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Jaká byla Olga Havlová?

Zvláštní. Byla to dáma se vším všudy, taková česká Mona Lisa, která měla záhadný a velmi nenápadný úsměv. Byla neovlivnitelná, byla tak svá, že ji někdo těžko mohl zastínit. Olga Havlová si zaslouží ty největší pocty za r. 1989.

15.11.2019 v 8:30 | Karma článku: 23.20 | Přečteno: 692 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Když někdo tak moc vadí, v tu chvíli to už nebývá o něm

Chvilkaři vadí. Vadí kdekomu, ostatně i já pár výhrad mám. Podle slov Václava Klause nás vracejí před listopad 1989, podle mnoha lidí jsou to výkřikáři, co staví program na neuskutečnitelném požadavku, jsou zbyteční. Ale kdepak...

15.11.2019 v 6:00 | Karma článku: 21.38 | Přečteno: 677 | Diskuse
Počet článků 56 Celková karma 9.90 Průměrná čtenost 576

Vystudoval jsem SPŠ elektrotechnickou, pracuji jako skladník. Zajímaj? mne věci od historie až po kosmos. Z TV programů sleduji nejraději ČT2 a ZOOM.

Najdete na iDNES.cz