Svoboda. Svoboda? Svoboda.
Svoboda. Je to opět jen pojem. Pojem, který je dojmem. Představou. Iluzí. Člověk nikdy nepozná skutečnou svobodu. Protože neví, co to je. Každý si pod tím představuje něco jiného. Ale má to jeden základ, který je důležitý a zároveň zavádějící. Svoboda je pro nás pouze naplnění nějaké touhy a vymezením se vůči něčemu jinému, co nechceme.
Nejdřív si však připomeňme cestu člověka. Jedno přísloví praví : Cesta je štěstí, ne cíl. V tom je velká pravda. Ovšem každá cesta začíná utrpením. Touhou po něčem, co nemáme a co chceme. A ta touha je spalující utrpení. A tak začneme tu touhu naplnovat. Jdeme za ní přez všechny překážky. A když se nám tu touhu podaří naplnit pocítíme krátký okamžik štěstí, a tedy svobody. A pak to začne znovu. Nová touha, nová cesta, nová svoboda. Pořád dokola, celý život. Jenže každý člověk na zemi má svou touhu, svou iluzi, za kterou se žene a žene a žene. A proto dochází ke střetům při naplňovánî těchto tužeb. A pak začneme říkat : Pokud nebudu mít toto nebo tamto, nebudu šťastný. Nebudu svobodný. A jsem ochotný pro mou žádostivost zabíjet. Pro můj pocit a tedy emoci pojmu svoboda.
Kolik lidí nás dokáže přesvědčit o své představě pojmu svoboda a my za nimi jdeme a jsme ochotni za jejich představu zemřít.
Od okamžiku splození žije člověk v nějakém nedostatku a tedy utrpení, které se během života snaží naplnit. Naplnit pro svůj pocit štěstí. Svobody. Celý život je jen horská dráha. Nahoru. Dolů. Nahoru. Dolů. Nikdy nedosáhne celkového uspokojení svých tužeb, bolestî. Utrpení je trvalé, radost a tedy štěstí a svoboda krátkodobé. V okamžiku, kdy dosáhneme nějakého cíle, se ocitneme ve vakuu nečinnosti, uklidnění. Než sami přijmeme další výzvu. Je to naše osobní rozhodnutí. Na nikoho jiného to nemůžeme svádět. Tady by se dalo použít heslo Olympijských her : Dále. Výše. Rychleji. A tyto tři slova jsme v dnešním světě dovedly do extrému. Pořád dál a dál. Extrémní výkony. Jak šťastně po nich vypadáme. A pak to musíme překonat. Gigantické stavby. Jako Babylonská věž. A pak ještě výš. Stálý ekonomický růst. A ještě větší. Jak v tom chcete najít nějakou svobodu, když váš pocit štěstí a tedy svobody je jen překonání toho druhého? Protože než jste ho překonali, tak jste se trápili. Než jste se vůči něčemu vymezili, tak jste se trápili. A zas jiní se budou vymezovat vůči vám. Mají na to právo.
Každý člověk se může pouze svobodně rozhodnout. V každém okamžiku se zcela svobodně rozhoduje. Sám za sebe. Za svá svobodná rozhodnutí musí přijmout následky. Volba je vždy zcela svobodná, i když vám někdo drží hlaveň pušky u hlavy. Volbu provádíte uvnitř sebe. To, co následuje, je nepodstatné. Pokud se svobodně rozhodnete, je vše ostatní jen následek. Někdo s vámi bude souhlasit a někdo ne. Mají právo svobodné volby.
Takže pokud vám někdo nabízí svobodu, sami se musíte rozhodnout, co vám dá a co vám vezme. Příčina a následek. Takhle vesmír funguje od počátku. A nezmění se to. A nezmění to ani člověk. Údajný vrchol evoluce.
Petr Šimík
Brexit je jedna bitva, válka začíná
Evropa a její osud je dost problematický. A zánik Evropské unie je cesta špatným směrem. Pokud se rozdělíme na pidistátečky jen kvůli národnostnímu egu, je to špatně. Pořád jsme neprozřeli a spíme.
Petr Šimík
Hrdost nebo pýcha
Hrdost. Pýcha. Dvě vlastnosti, kterých se člověk zřejmě nikdy nezbaví. Obě jsou založené na stejném pocitu, ale zatímco hrdost nás může posunout dál, tak pýcha předchází pád.
Petr Šimík
Dějiny lidstva
Dějiny lidstva nebyly, nejsou a nikdy nebudou dějinami Židovského národa. Den Obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti je špatně nastavený už jen dle názvu.
Petr Šimík
O antisemitismu
Židé nemají právo si stěžovat. Už tak jsou protěžováni. Aneb má odpověď panu Altmanovi na údajně nový holocaust. A jiným, kteří se tímto tématem zabývají.
Petr Šimík
AD ,, Chvála nerovnosti'' od pana Hinka
Nesouhlasím s tímhle hodnocením. V podstatě jen potvrzuje myšlení bílého evropana o nadřazenosti určité skupiny lidí. Jenže tahle planeta je zde pro všechny k užitku.
Petr Šimík
O Boží lásce
Máme tady nový rok. Rok 2020. Opět se stane hodně věcí. Dobrých i zlých. Jak pro koho. Vždy to záleží na vyhodnocení každého jednotlivce. Promluvme si tedy o hodně frekventovaném pojmu. O Boží lásce.
Petr Šimík
Člověk. Lidstvo. Vesmír.
Proč měnit názor, když vím, že je správný. Ostatní s tím nemusí souhlasit. Je to jejich právo. Vždyť to , prý, dělá i náš pan prezident. Nemění názor. Prý. Tím se nebudu teď zabývat.
Petr Šimík
Vždy to bude smrt.
,, Mám si sednout na prdel a čekat na smrt nebo mám sestrojit vesmírný koráb a letět vstříc smrti?" pane Laitmane
Petr Šimík
Jsem mučedník. A jsem i terorista.
Ten, kdo je pro nás mučedník, je pro druhé terorista. A ten, kdo je pro nás terorista, je pro ty druhé mučedník. Zamyslete se nad tím a uzříte, že žádné posvěcené násilí nic neřeší.
Petr Šimík
Krása ticha
31.prosinec. Silvestr. Poslední den roku. Den oslav. Den nezměrné radosti, veselí, pití, střílení petard a rachejtlí. Silvestr. Těším se vůbec?
Petr Šimík
Jaký byl? a Jaký bude?
Ani dobrý. Ani zlý. To platí o tom končícím i o tom nastávajícím. O čem to mluvím? Vždyť to víme. Rok letošní a rok příští.
Petr Šimík
Spalme všechny svaté knihy
Bůh je pouze jeden. Jedinný a jedinečný. Je pouze jeden pro všechny bez vyjímky. Bez rozdilu rasy, práce, majetku, náboženství atd. Je jen jeden.
Petr Šimík
Bůh není
Jsou jen pravidla života a schováváme to za ten pojem. Za to jméno Bůh. Když nám pravidla správného života řekne fyzická osoba, tak je zavrhneme.
Petr Šimík
Můj Vánoční příběh
Každý člověk během svého života prožije ten Svůj Vánoční příběh. Zde je ten Můj. Skutečně se Mi stal, i když jsem ho v reáliích upravil. Pro ochranu ostatních účastníků.
Petr Šimík
Proč nemám rád vánoční období
A proč By dárky neměl nosit ani Ježíšek, ani Santa Claus, ani děda Mráz. Tradiční a netradiční Vánoce. Tak už to tu máme zas. Ten souboj klidu a pohody proti nervydrásající honičce a psychickému teroru.
Petr Šimík
Recyklace všeho
Vše se neustále recykluje. Od vesmíru po buňku. A s tím i vše, co je mezi tím. Jenže lidé si to stále nedokážou připustit. A tak vytvářejí problémy tam, jde vůbec nejsou. Takže trochu navážu na článek Trávu nebo maso?
Petr Šimík
Tak nám zvolili prezidenta.
Ano?A koho? No, jméno nevím. Ale je to největší křikloun. Opravdu? A kolik mu naměřili decibelů? To nevím. Ale vysílají ho všechny televize světa.
Petr Šimík
Nová nemocnice Zlín? ANO!!!!!
Nejsem příznivcem strany ANO, ale tenhle nadpis je výstižný a trefný. Tradice a změna. To nesouvisí s panem Čunkem. A jsem si jist, že pan Baťa, podle toho, co o něm říkají mí kamarádi, kteří se s ním setkali, by s tím souhlasil.
Petr Šimík
Trávu nebo maso?
V podstatě je to jedno. Maso je recyklací trávy. Když já sním trávu, co se z ní stane? Mé tělo, mé maso. A co se z mého masa stane po mé smrti? Tráva. A tak pořád dokola. Jedna recyklace za druhou.
Petr Šimík
Sparta nebo Řecko?
Svaly nebo mozek? O tom je život vždycky. Řecko ve škole prohrává, ale v životě? Tam vždy vyhraje. Proč? Jednoduše. Umí se schovat.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 87
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 496x